Podpora cévního systému, periferního krevního oběhu v cévních kapilárách, kontrola metabolismu tuků – udržování hladiny cholesterolu a krevních lipidů. Více >>
Výrobce: Naděje - Mgr. Jarmila Podhorná. Kód produktu: P00110-50ml

99 Kč s DPH

Skladem

Podpora cévního systému, periferního krevního oběhu v cévních kapilárách, kontrola metabolismu tuků – udržování hladiny cholesterolu a krevních lipidů.

  • Latinský název: Viscum album
  • Účinně pomáhá při: Droga prokazatelně snižuje krevní tlak a působí močopudně, tlumí některé bolest hlavy, závratě a působí antiskleroticky. Zastavuje krvácení a působí rovněž jako kardiosedativum. Odstraňuje pocit návalů krve do hlavy, zejména v klimakteriu. Reguluje vylučování žluči do střev a ovlivňuje činnost slinivky. Jmelí se také vyznačuje jistou protirevmatickou aktivitou, potlačuje chorobně zvýšenou činnost štítné žlázy a pomáhá i při léčbě některých projevů senné rýmy. Při křečových žilách a bércových vředech lze doporučit omývání, případně koupele nohou. Jmelí rovněž prospívá při léčbě nočního pomočování dospělých a bílého výtoku. Jmelí je též proslulé kancerostatickou aktivitou. Vyrábí se z něj například i protirakovinný homeopatický lék Iscador. Často tradovaným názorem je, že jednorázové podání jmelí může snížit krevní tlak. Podle zkušeností J. Janči a J. Zentricha může tlak poklesnout nejdříve po týdnu léčby. Drogu je doporučeno aplikovat obvykle formou šestitýdenní kúry. Vyžaduje - li léčba pokračování, zařadíme týdenní přestávku a pak můžeme pokračovat.
  • Botanický popis a pěstování:

    Jmelí bílé je vždyzelený, poloparazitický keřík. Na hostiteli vytváří kulovitou korunu v průměru i přes půl metru. Jde o rostlinu dvoudomou, takže samčí a samičí květy rostou na různých jedincích. Kožovité listy jsou kopisťovité, celokrajné. Květy jsou zelenavé, nevýrazné, plodem je špinavě bílá bobule. Druh je rozšířen především v Evropě, a to na listnatých stromech, především habrech, jabloních, topolech, lípách, javorech apod.

    Sběr a používané části:

    Ještě v nedávné minulosti se běžně sbíral list i s větvičkami. Současný výzkum však ukázal, že největší hodnoty jsou skryty v listech, zatímco účinnost větviček je problematická. Proto se stále více využívá pouze list. Za nejkvalitnější jmelí se považuje jmelí jabloňové, dále hlohové, ale místy také jmelí dubové a borovicové. Poměrně vysokou toxicitu má jmelí topolové, které je lépe nepoužívat. Droga by neměla být znehodnocována plody, jež jsou rovněž toxické. Nejhodnotnější drogu z hlediska účinku na krevní tlak poskytuje sběr březnový, a potom listopadový a prosincový. Dobrou účinnost naopak nemá jmelí, sbírané v lednu a zejména v srpnu. Pro použití jmelí v jiných indikacích nejsou nároky na dobu sběru tak přísné a povolen je v zásadě celoroční sběr.

    Způsob použití:

    Protože některé účinné látky, získávané ze jmelí, jsou termolabilní, nejčastěji podáváme prášek z jemně mleté drogy, v jednotlivých dávkách nepřevyšujících 1 g. Maximální denní dávka činí 5 g, ale obvykle vystačíme s daleko menším množstvím. Jinou vhodnou formou je macerát, podávaný 2x, v těžších případech 3x denně. Doba studené macerace musí být nejméně 4 hodiny. Nejvhodnější lékovou formou je bezesporu tinktura, připravená z čerstvých rozmělněných listů. Podává se od 20 do 40 kapek na jednotlivou dávku, a to 2x až 3x denně. U oběhových indikací se droga podává samostatně, jinak ji ale můžeme zařazovat do směsí. Protože drogu řadíme mezi prudčeji působící, musí se uvedené dávky přesně dodržovat. Při předávkování se mohou vyskytnout nejdříve paradoxní reakce a pak i příznaky mírné otravy.

    Zajímavosti:

    Staří Keltové považovali jmelí za rostlinu obdařenou kouzelnou mocí, rituálně ji užívali např. k vyhánění démonů. Vyobrazení lístků či větévek jmelí se také často objevuje na nejrůznějších keltských předmětech. Zvyk zavěšovat o Vánocích jmelí jako symbol štěstí vznikl zřejmě ve Velké Británii a k nám se rozšířil na počátku 20. století. Obdobně ve výtvarném umění větévky jmelí symbolizují štěstí. V některých zemích se ze jmelí vyrábí silně lepivá pryskyřice, jež je nabízena např. pod názvy Viscinum nebo Viscin a která se dříve mimo jiné užívala k přípravě lepu na chytání ptáků.


    „Informace v tomto odstavci převzaty z publikací: J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin I. – VII díl.“

Kliknutím na tlačítko Odeslat souhlasím se zpracováním osobních údajů

Newsletter

Jak získat novinky na email?