Doplněk stravy s obsahem alkoholu.
Směs bylin pro udržování volných dýchacích cest. Habr podporuje vylučování hlenů z horních dýchacích cest, usnadňuje dýchání. Borovice usnadňuje dýchání, pomáhá uvolnit ucpané dýchací cesty a vyčistit nos. Fenykl podporuje sekreci hlenů. Tymián napomáhá vylučování hlenů v dýchacím traktu, usnadňuje jejich vykašlávání. Lékořice zklidňuje horní dýchací cesty a pomáhá je udržovat čisté. Mateřídouška působí příznivě na horní dýchací trakt. Více >>
Výrobce: Naděje - Mgr. Jarmila Podhorná

158 Kč s DPH

Skladem

Varianty 0

Užívání tinktury

Po protřepání užívat 40 kapek 3x za den. 

Zajímavosti o použitých bylinkách

Borovice lesní (sosna)

Je stále zelený strom dorůstající nejčastěji na pískových či vápencových lokalitách výšky až 35 m. Masově se vyskytuje v Evropě a Asii, kde tvoří mnohdy rozsáhlé samostatné porosty, nebo je součástí smíšených lesů. Považuje se za strom dlouhověkosti a věčného života, v lese je zdrojem osvěžující příjemné vůně. Nejvíce bioaktivních látek stromu je soustředěno v pupenech, jedná se zejména o silice (esenciální oleje) obsahující terpenové složky α-terpineol, linalool, limonen, anethol, caryophyllen a eugenol a pryskyřice. V pupenech se vyskytují i hořčiny a vitamín C. Borovicové výhonky se používají i jako přísada do koupele, přípravky z éterického olej k inhalacím. Aktivní složky borovice mj. usnadňují dýchání a přispívají k normální funkci dýchacího traktu.

Lékořice lysá

Lékořice je trvalá bylina se sladce chutnajícím kořenem a oddenkem. Jejím původním domovem je východní Středomoří a jihozápadní Asie, pěstuje se ovšem i v dalších oblastech.  První zdokumentované použití lékořice pro zdravotní účely lze nalézt už v starověké asyrské, egyptské, čínské a indické kultuře. V prvním století našeho letopočtu uvádí řecký lékař Dioscorides lékořici mezi nejvýznamnějšími 650 používanými látkami rostlinného původu, obliba jejího použití se přenesla do římských dob a díky péči klášterů se udržela až do současnosti. V 18. století neapolský lékař Giuseppe Donzelli popsal lékořici jako „sladký kořen“. Kořen lékořice obsahuje řadu účinných látek, v první řadě triterpensaponiny, což jsou draselné a vápenaté soli kyseliny glycyrrhizové, s nejdůležitějším představitelem glycyrrhizinem. Dále jsou obsaženy flavonoidy liquiritin a isoliquiritin, isoflavon formononetin, kumariny, fytosteroly a polysacharidy.

Lékořice je široce používanou surovinou v potravinářském průmyslu, kde se uplatňuje při výrobě cukrovinek i nápojů. V zemích jižní Evropy je s oblibou konzumována v syrovém stavu či ve výrobcích s kořenovými výtažky. Lékořice usnadňuje trávení, pomáhá udržovat rovnováhu i v citlivějším trávicím systému, přispívá k udržování funkce sliznic žaludku a střeva. Povzbuzuje imunitní systém, chrání buňky před oxidačním stresem. Dodává tělu energii, zklidňuje nervový systém, podporuje mentální funkce. Pomáhá udržovat pokožku a klouby v normálním stavu, i čisté dýchací cesty. Příznivě působí na močovou soustavu a na prostatu, pomáhá při odtučňování.

Mateřídouška

Je to na bázi zdřevnatělá, voňavá rostlina s poléhavými stonky a drobnými květy, která roste na suchých stanovištích zejména ve Střední Evropě, ale i v severní Africe a v Americe. Využití mateřídoušky sahá až do starověkého Egypta, kde se používala k výrobě parfémovaných balzámů, k balzamování a k lékařským účelům, stejně jako tomu bylo později u Řeků a Římanů. Ve střední a západní Evropě se první zmínky o mateřídoušce jako léčivé rostlině objevují v 11. století. Nať je bohatá na účinné látky, k nejdůležitějším patří éterický olej s vysokým obsahem karvakrolu, thymolu, linaloolu, cineolu a dalšími terpenoidnímui složkami. Dále jsou obsaženy fenolické kyseliny (kyselina rosmarinová), třísloviny a flavonoidy. Mateřídouška působí příznivě na horní dýchací trakt, což je také její nejdůležitější praktické využití. Kromě toho podporuje činnost žaludku a usnadňuje trávení.

Fenykl obecný

Tato modrozelená trvalka pochází ze Středozemí, dnes se v různých odrůdách pěstuje po celém světě. Jeho historie má kořeny již ve starověké řecké a římské době. Latinské slovo „foeniculum“ nebo „malé seno“ nejpravděpodobněji označuje pryskyřičné listy fenyklu. Lidé konzumovali fenykl již před 2000 lety, v té době byl ovšem stonek populárnější než plod. Římští pekaři kladli před pečením listy fenyklu pod chléb kvůli oblíbené chuti. Římští válečníci jedli fenykl, aby dodali odvahu, a nosili věnce z jeho listů. Lékař Galen ve 2. století, prohlásil fenykl za jedno ze čtyř „oteplovacích“ semen. Pro plod fenyklu je typický éterický olej, bohatá směs terpenů jako anetholu, fenchonu, estragolu, pinenu či limonenu, z dalších složek jsou významné flavonoidy. Fenykl působí příznivě na dýchací systém, podporuje sekreci hlenů. Usnadňuje trávení, harmonizuje trávicí trakt, navozuje chuť k jídlu, napomáhá normálnímu vylučování.

Tymián obecný

Rostlina původem ze Středozemí, roste zejména v suché a kamenité půdě. Dnes se pěstuje komerčně v Evropě, zejména v Maďarsku, Turecku a Německu, ale i v dalších oblastech zeměkoule. Tymián roste divoce v mnoha oblastech po celém světě na suchých, kamenitých půdách. Jeho použití pro kulinářské účely je známo již z antických dob, první zmínky o přípravě obkladů se tymiánem se objevují kolem roku 2750 před n.l. Benediktinští mniši přidávali tymián do svých elixírů kvůli jeho přínosu pro zdraví. Tymián je zakrslý keřík, z něhož se pro kulinářské i podpůrné účely sbírá nať, či pouze listy a květy. Tato aromatická rostlina obsahuje 1 – 2 % éterického oleje se složkami thymolem, cymenem, karvakrolem a dalšími terpeny. Z ostatních složek lze jmenovat flavonoidy, třísloviny a fenolické kyseliny. Tymián napomáhá vylučování hlenů v dýchacím traktu, usnadňuje jejich vykašlávání. Posiluje imunitní systém, jako antioxidant chrání buňky před oxidačním stresem, je účinným prostředkem pro podporu trávení.

Newsletter

Jak získat novinky na email?