HISTORIE LÁTKY OxaNatin

Od objevení unikátní mikroskopické houby po přípravek Zaretis

1972 Objevení houby Penicillium oxalicum var. Armeniaca

V roce 1972 se Dr. Eduardu Sardaryanovi podařilo z půdy Araratského údolí v Arménii izolovat kmen mikroskopické vláknité houby, která vykazovala v té době velice pozoruhodné vlastnosti. Houba se odlišovala od tehdy doposud známých mikroskopických hub především svou originální dynamikou biosyntézy a schopností produkovat exogenní červený pigment. Společně s kolegy taxonomicky zařadili mikroorganismus jako Penicillium oxalicum kmen var. Armeniaca (podle místa objevení). Celým názvem Penicillium oxalicum var. Armeniaca.

Při zdlouhavém výzkumu podrobil Dr. Sardaryan tuto plíseň zkoumání a zjistil, že sekundární metabolity, které produkuje, nejsou patogenní ani toxické a že se jedná o člověku velmi přátelskou látku. A co víc, může být velice zdravá. Jakmile byl výzkum dokončen, hledalo se pro látku využití.


Dr. Eduard Sardaryan

Dr. Eduard Sardaryan se narodil rodičům Arpine a Hovhannesi Sardaryanovým jednoho zářijového dne roku 1939. V Evropě zuřila 2. světová válka, která měla brzy dorazit i do Arménie. Jako jediný z jedenácti dětí se dožil dospělosti. Dětství a dospívání prožil celkem pokojně, i když sám přiznal, že je občas trápil hlad a zima. Na popud svého dobré přítele si podal přihlášku na fakultu biologie Státní univerzity v Leningradě (dnešní Petrohrad), kterou absolvoval s vyznamenáním.

Po dokončení studií nastoupil na pozici řadového mikrobiologa v Národní akademie věd Arménie, kde se zabýval výzkumem půdních mikroorganismů. Osudovým se mu stal rok 1972, kdy se mu, z části náhodou, podařilo z půdy Araratského údolí v Arménii izolovat kmen mikroskopické vláknité houby.

Žádná položka