Posílení přirozené obranyschopnosti a odolnosti vůči nepříznivému působení prostředí, tonizační a povzbuzující účinky na organismus, duševní i fyzická odolnost, harmonizace průběhu menstruačního cyklu, tlumení menopauzálních projevů, udržování funkce kloubů, ochrana kůže před následky působení UV-záření, antioxidační ochrana buněk a tkání, zpomalování projevů stáří, stimulace pohyblivosti spermií. More
Účinně pomáhá při: Syrový kořen posiluje plíce a slezinu, zastavuje pocení, odstraňuje toxiny, čistí od hnisu a urychluje hojení ran. Zároveň posiluje látkovou výměnu, dýchání a obranyschopnost organismu, zahřívá svaly a končetiny. Užívá se také při spontánním a nočním pocení, u bloků z krevní stáze, otocích, neprasklých nebo dlouho otevřených vředech. Pražený kořen se pak používá při únavě, průjmech z prázdnoty sleziny, vyhřeznutí konečníku a dělohy či krvácení z dělohy. Posiluje imunitu a zvyšuje odolnost a má protivirové účinky. Rozšiřuje cévy, snižuje krevní tlak, zlepšuje prokrvení kůže, zrychluje krevní oběh a posiluje srdeční sval. Navíc léčí záněty ledvin a odstraňuje bílkovinu z moči. Má výrazné antibiotické účinky, a to jak na viry, tak i na řadu bakterií. Používá se u pacientů po chemoterapii, radioterapii a také u pacientů majících AIDS, neboť aktivuje kostní dřeň a prodlužuje období reprodukce zdravých buněk až o 50 %.
Botanický popis a pěstování:
Kozinec blanitý je víceletá rostlina z čeledi bobovitých. Má mohutný, 50 - 150 cm dlouhý, mrkvovitý žlutohnědý kořen, na řezu světle žlutý. Stonek je asi 1 metr vysoký, hranatý, palisty blanité, trojúhelníkovité a zašpičatělé, listy lichozpeřené, s 8 - 12 jařmy, lístky celokrajné a hrotité. Květy vyrůstají po 1 - 15 v řídkých hroznech. Kalich je u báze ztloustlý, trubkovitý a nepravidelně zubatý, motýlokvětá koruna světle žlutá. Plod je pukavý, kožovitý lusk až 6 cm dlouhý s podélnou přihrádkou. Obsahuje obvykle 12 černých, krátce ledvinovitých semen. Rozšířen je v severní a severozápadní Číně a v Japonsku, v Mongolsku a v Přímořském a Chabarovském kraji a také v Zabajkalí. Roste v údolí řek a na písečných přesypech, v řídkých dubových lesích, keřovitých porostech a na úbočí horských svahů. S ohledem na místa rozšíření tento druh roste a přezimuje také u nás. Nevyžaduje žádné specifické pěstební podmínky. Půda může být mírně kyselá a spíše lehčí, neboť v těžké a přemokřené půdě kořeny uhnívají. Pěstuje se hlavně ze semen, která při klíčení vytvářejí poměrně dlouhé kořeny, proto se předpěstované sazenice špatně přesazují. Je tedy možno volit i přímý výsev, a to koncem dubna.
Sběr a používané části:
Předmětem sběru je kořen. Sklizeň probíhá po příchodu prvních podzimních mrazíků. Opatrně je vyryjeme, očistíme, nakrájíme napříč na asi 2 cm dlouhé kousky a sušíme ve stínu při teplotě 40 - 50 °C. Uchováváme na suchém a tmavém místě.
Způsob použití:
Užívá se ve formě odvaru, prášku či tinktury.
Zajímavosti:
„Informace v tomto odstavci převzaty z publikací: J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin I. – VII díl.“
