Výroba molekulárního vodíku
Voda sycená vodíkem má tyto vlastnosti:
-
nejsilnější antioxidant
-
odstraňuje hydroxylový volný radikál
-
protizánětlivý efekt
-
výrazně urychluje hojení
-
výrazně urychluje regeneraci po sportu
-
výrazně zlepšuje výkon během sportovního výkonu
-
výrazně zvyšuje životní energii
-
brání únavě
-
výrazně urychluje pooperační hojení
KLINICKÁ ZLEPŠENÍ DOSAŽENÁ DÍKY PŘÍJMU VODÍKEM OBOHACENÉ VODY (1985-2005)
-
Zlepšení hladin cukru v krvi a hodnot HbA1c u diabetiků.
-
Zlepšení funkce jater u onemocnění jater.
-
Zlepšení hladin kyseliny močové u dny.
-
Zlepšení hladin cholesterolu.
-
Zlepšení stavu žaludečních vředů.
-
Zlepšení hypertenzních nebo hypotenzních poruch.
-
Zlepšení hypertenzních poruch – kopřivky atd.
-
Zlepšení autoimunitních poruch – revmatismu, systémového lupusu erythematosus atd.
-
Zlepšení dysmenorey, klimakterických potíží.
-
Zlepšení stavu maligních nádorů – hepatomu, karcinomu atd.
Od roku 1990 v lékařském oboru výrazně stoupla popularita tvrzení, že „aktivní formy kyslíku jsou hlavní příčinou každého onemocnění“. Proto bylo možné tvrdit, že zvýšené množství vodíku v pitné vodě hraje zásadní roli ve vychytávání aktivních forem kyslíku.
Jinými slovy, pouze takové tvrzení mohlo dobře vysvětlit, jak mohlo být díky příjmu vodíkem obohacené vody dosaženo různých výše popsaných zlepšení.
VYCHYTÁVÁNÍ AKTIVNÍCH FOREM KYSLÍKU
Teorie regulace vody (Hayashiho model)
Molekulární vodík v pitné vodě by se měl po příjmu do těla rozštěpit pomocí hydrogenázy na atomový neboli aktivní vodík. Výsledkem by mělo být snížení množství aktivních forem kyslíku a vznik H2O.
Realita antioxidantů
Vitamin C neboli kyselina askorbová je známým antioxidantem, který však při oxidaci aktivními formami kyslíku vytváří kyselinu dehydroaskorbovou, která může poškozovat DNA, což lze považovat za jeden z nežádoucích účinků. Můžeme říct, že REDOXNÍ reakce není ničím jiným než postupnou řetězovou reakcí, jejímž rizikem je neočekávaná produkce nových chemických sloučenin s nežádoucími účinky. Na druhou stranu, aktivní vodík získaný z vodíkem obohacené vody po redukci aktivních forem kyslíku vytváří pouze H2O. Není zde tedy žádné riziko vzniku nežádoucích účinků.
ZÁVĚR
Onemocnění by mělo být definováno jako nežádoucí jev u každého živého organismu, který žije podle principů živých organismů, s cílem zachování sebe sama a vlastního rodu a evoluce. Proč tedy byl tak velký rozpor po tak dlouhou dobu, konkrétně od zrodu humánní medicíny, přehlížen?
Odpověď by měla být ve vodě, na níž všechny formy života závisí – ve vodě s nízkým obsahem vodíku, která tak nemůže redukovat nebo vychytávat aktivní formy kyslíku.
Jinými slovy, pokud by živé organismy ve svém každodenním životě závisely na vodíkem obohacené vodě, relativně snadno by dosahovaly zdravého života a dlouhověkosti.
Všechny formy života se zrodily ve vodě. Proto by mělo být logické tvrdit, že všechny nezbytné podmínky pro jejich zrození a existenci (a také pro zdraví a nemoc) musí být skryty ve vodě. Voda, neboli H2O, je sloučeninou vodíku, tj. redukčního činidla, a kyslíku, tj. oxidačního činidla. Lze tedy říci, že jsou všechny živé organismy pod kontrolou redukčních a oxidačních činidel (tj. pod kontrolou redukce a oxidace). Redoxní reakce je nejuniverzálnějším, nejoriginálnějším a nejdůležitějším principem na Zemi, ať jde o organický nebo anorganický svět. Stručněřečeno, oxidace přináší onemocnění a redukce nás opět uzdravuje.
Bohužel však voda, na které závisí život nás všech, je kvůli silné vazebné energii vodíku pouze „vodou s nízkým obsahem vodíku“. A voda s nízkým obsahem vodíku není dostačující pro redukci aktivního kyslíku.
Pokud se budeme stále spoléhat na vodu s nízkým obsahem vodíku, nebudeme schopni nemoci kontrolovat, neboť s touto vodou nemůžeme dostatečně využít výhodu v podobě redukce aktivního kyslíku a tvorby H2O, která tak nebude ničím jiným než vodou s nízkým obsahem vodíku, která nás činí náchylnými k různým onemocněním. Naopak, pokud budeme záviset na vodě s vysokým obsahem vodíku, budeme moci dostatečně využít výhody v podobě redukce aktivního kyslíku aktivním vodíkem na základě jeho původní schopnosti vázat se s aktivním kyslíkem, která má původ v samotné vazebné energii vodíku.
Shirahatova práce uvádí, že buněčný metabolismus, ať již u mikrobiálních nebo u rakovinných buněk, závisí na nitrobuněčné tekutině. Může se lišit podle vlastností nitrobuněčné tekutiny, tj. zda má vysoký nebo nízký obsah vodíku. A dokonce i rakovinné buňky mohou přijít o svou charakteristickou vlastnost v podobě neomezeného množení při ponoření do vody s vysokým obsahem vodíku. Toto řešení má původ v Japonsku, ale v minulosti bylo po celém světě naprosto neznámé. Řešení můžeme mít nyní ve vašich rukou. Naše „nová voda“ by měla být vaší první volbou.
Prezentace případu zlepšení diabetu, hepatomu a atopické dermatitidy.
Nyní se nelze divit, proč bylo dosaženo takových klinických zlepšení. Stručně řečeno, „neviditelná reakce“ aktivního vodíku proti aktivnímu kyslíku byla nejprve regulována. V důsledku toho došlo ke zlepšení „viditelné reakce“ v podobě údajů z klinických vyšetření a klinických příznaků.
LITERATURA
1. Happe B.P. a kol, (1997) Nature, 385, 126
2. Shirahata S. a kol., (1997) Biochem. Biophys. Res. Commun., 234, 269-274
3. Hayashi,H., (1995) Explore, 6, 28-31
4. Electrolysis, A Concise Dictionary of Chemistry, str. 106, Oxford University Press
Klinická zlepšení dosažená díky příjmu redukované vody
(Klinické studie z let 1985 až 2000)
Hidemitsu Hayashi, M.D., Institut pro výzkum vody
Munenori Kawamura, M.D., Zdravotní klinika Kyowa
-
Zlepšení hladin glukózy a hodnot HbA1C u diabetu mellitus.
-
Zlepšení periferní cirkulace u diabetické gangrény.
-
Zlepšení hladin kyseliny močové u dny.
-
Zlepšení funkce jater u onemocnění jater, jaterní cirhózy, hepatitidy.