Hlíva
Posílení imunity hlívou při rakovině
Lidí, kteří onemocní rakovinou, stále přibývá. Může za to i životní prostředí, životní styl, ale také genetika. Z toho ovšem vyplývá, že velké části rakovin je možné předejít. I přes medicínské pokroky v léčbě rakoviny je stále dost pacientů, kteří nemoci nakonec podlehnou. Přitom i léčba samotná je velkou zátěží.
Stále více se do popředí dostává biologická léčba, která je v podstatě imunomodulační, snaží se ovlivnit imunitní systém tak, aby se pustil do úspěšného boje s rakovinnými buňkami. Krom uměle připravených sloučenin vědci odhalují a zkoušejí využít látky přírodní, tedy i ty z hub. Látky z hlívy jsou dobře známé svým působením na imunitní systém, podporují imunitní funkce, množení lymfocytů, aktivaci makrofágů a NK buněk. V této studii autoři využili právě hlívu u myší s lymfomem, pro tento typ nádoru se běžně užívá název rakovina mízních uzlin. Sledovali, zda podávání hlívy povede k aktivaci imunitního systému a zmenšení nádoru. Části myší byla podávána hlíva, části nikoli. Při podávání 20 mg/kg houbových polysacharidů z mycelií nebo zralých plodnic (glukany a glykany) byl růst nádoru inhibován o 75 a 71,4 %. U myší léčených hlívou se také prodloužila doba přežití, a jak se ukázalo, bylo to díky posílení aktivity imunitního systému a tomu, že glukany spustily u rakovinných buněk apoptózu, tedy buněčnou smrt. Tímto výzkumem vědci potvrdili domněnku, že hlíva je schopná pomoci při léčbě nádorů, v tomto případě lymfomu.
Zabíjí rakovinné buňky a posiluje protinádorovou imunitu. Této vlastnosti by mohlo být využito i v humánní medicíně, mohla by být zařazena k běžné protinádorové léčbě, čímž by se zvýšila účinnost.
Hlíva degraduje škodlivé aflatoxiny
Houba totiž obsahuje enzym laktázu, která katalyzuje štěpení mléčného cukru laktózy. Zapojuje se do oxidačně-redukčních dějů. Hlíva produkuje více izoforem laktázy, které mají trochu rozdílné funkce. Jejich syntéza houbou záleží na tom, jaké získává houba nutriety, jaké jsou podmínky kultivace, v jakém je vývojovém stadiu aj.
Laktáza krom štěpení laktózy katalyzuje též oxidaci fenolů, aromatických aminů aj., kdy dochází k redukci kyslíku na vodu. Jelikož je tedy hlíva silný katalyzátor je možné ji využít k neutralizaci a zpracování mnohých látek, a protože je netoxická lze ji využít i v potravinářském průmyslu. Zjistilo se totiž, že laktáza dokáže též degradovat mykotoxiny. Mykotoxiny jsou sekundární produkty metabolitů, které produkuje plísně, např. Aspergillus. Tyto jsou, jak již název napovídá, pro lidi toxické, jsou mutagenní a karcinogenní. Naneštěstí je jimi je velké množství potravin kontaminováno. Aspergillus produkuje mykotoxin, který známe pod názvem aflatoxin B1, ten je nejtoxičtější. Je navíc hepatotoxický a imunosupresivní. Navíc je velmi stabilní, takže jej nezničí nízké či vysoké teploty, ani různé jiné zpracování potraviny. Často je nacházen v obilných produktech. Aflatoxin M1 je katabolickým produktem aflatoxinu B1 a nacházíme ho v mléku a mléčných výrobcích zvířat, které jedla potravu s aflatoxinem B1. Je taktéž toxický.
Jak se tedy bezpečně aflatoxinů zbavit?
Autoři k tomuto využili laktázu z hlívy, a to izoformu Lac2, připravili dva testovací systémy, k jednomu přidali aflatoxin B1 a druhý obsahoval aflatoxin M1. Sledovali, zda bude degradován na neškodné sloučeniny. V případě aflatoxinu B1 byla laktáza z hlívy úspěšná na 23 % a efektivita se zvýšila, pokud byly přidány další neškodné redoxní přírodní fenolické sloučeniny, a to až na 90 %. V případě aflatoxinu M1 se ukázalo, že jej laktáza z hlívy a další mediátory dokážou zcela degradovat. Tato studie tedy ukazuje, že je možné využít enzym z hlívy na bezpečnou degradaci, tedy odstranění toxického aflatoxinu, což by následně bylo možné využít i v potravinářském průmyslu.