Překyselení organismu, vyhledávané téma 20. 04. 2017

Nevidíme je, necítíme je, a přece mohou mít na naše zdraví obrovský vliv: kyseliny a zásady. A jako v mnoha jiných případech i zde záleží především na vzájemné vyváženosti a harmonii. Spousta nemocí a problémů, s nimiž se potýká náš organismus, může mít původ v acidobazické nerovnováze.

Koncept nerovnováhy kyselin a zásad jako příčin nemoci nastínil již William Howard Hay ve své knize z roku 1933. Nadmíru kyselinového odpadu v těle považují za příčinu celé řady chorob mnozí současní odborníci.

Jak je to s pH lidského těla?

Prvně je potřeba zdůraznit, že není nic jako jednotné pH těla. Jednotlivé tělní oddíly se od sebe velmi výrazně liší. Žaludeční šťáva má pH 1, pankreatická* pH 8. V pochvě se udržuje pH kolem 4,5. Krev má pH v úzkém rozmezí 7,36-7,44 kdežto pH moči může být od 4 do 9. Jiné pH mají sliny, mozkomíšní mok, kůže, střevo a další.

*pozn.: pankreas – slinivka břišní

Překyselení nutí tělo sahat do zásob a oslabí ho

Pokud je hospodaření s kyselinami a zásadami v rovnováze, mohou procesy látkové přeměny probíhat optimálně a člověk se cítí výtečně. Pokud zde dojde byť jen k nepatrnému zakolísání, může to vyvolat vážné zdravotní problémy, jako je osteoporóza, zvýšená náchylnost k infekcím, snížená výkonnost, bolesti v kloubech, poškození vaziva, a dokonce i předčasné stárnutí včetně vrásek.

Poměr kyselin a zásad vyjadřuje hodnota pH

  • Z pohledu chemie je neutrální hodnota pH 7, hodnoty pod ní jsou kyselé, hodnoty nad ní zásadité.
  • Vnitřní prostředí našeho těla má mít mírně zásaditý charakter. Hodnota pH lidské krve leží v zásadité oblasti mezi pH 7,36 až 7,44.
  • O překyselení (acidóze) mluvíme tehdy, když hodnota pH krve klesne pod 7,36.
  • Při hodnotě pH vyšší než 7,44 mluvíme o alkalóze.
  • Vyjádřený jako hodnota pH se tento rozsah kolísání zdá nesmírně malý, ve skutečnosti ale znamená obrovský rozdíl. Uvádí se, že slučitelné se životem jsou hodnoty pH krve v rozmezí max. 6,8–7,7.
  • Hrozí-li našemu organismu nevyváženost, vstoupí do hry chemická sloučenina jménem pufr, který působí vyrovnávacím způsobem.

Náš organismus nasazuje veškeré úsilí, aby udržel poměr kyselin a zásad ve stanovených hranicích. Pro organismus to ovšem znamená silné zatížení, neboť musí neustále bojovat o to, aby na spodní hranici nesklouzl do kyselých hodnot. Tento stav se označuje také jako latentní překyselení nebo latentní acidóza, a právě jí trpí většina lidí s nerovnováhou pH.

Latentní acidóza nutí tělo, aby si z životně důležitých orgánů a kostí vypůjčovalo minerály jako vápník, sodík, draslík a magnesium, které potřebuje k neutralizaci kyseliny a jejímu bezpečnému odstranění z těla. Zdravé tělo uchovává dostatek zásaditých rezerv, které využívá v případě nouze. Pokud ale tyto rezervy pravidelně používá k neutralizaci kyselin, vyčerpávají se a zanechávají tělo v oslabeném stavu.

Ženy jsou překyselením organismu ohroženy dvojnásobně.

Tato zátěž, která působí po léta bez povšimnutí, může vést k poškození těla. Překyselení vytváří prostředí, které napomáhá vzniku nemocí. Výzkum v San Franciscu na 9000 ženách ukázal, že ženy, které trpí chronickou acidózou, podléhají většímu riziku úbytku kostí než ženy s normální úrovní pH. Badatelé se domnívají, že množství kyčelních zlomenin, které převládá mezi ženami středního věku, souvisí s vysokou acidózou. Je tomu proto, že si tělo vypůjčuje vápník z kostí, aby vyvážilo pH.

Příčinou i prevencí je hlavně strava

Stav latentního překyselení je vyvoláván především špatnou stravou s příliš mnoha bílkovinami. Naopak mu lze předcházet jídlem, které vytváří nadbytek zásad.

Typická západní strava bývá bohužel příliš bohatá na živočišné produkty, které vytvářejí kyseliny (maso, vejce, mléčné výrobky, mouka, cukr, káva, limonády) a obsahuje příliš málo „zásaditého“ jídla (čerstvá zelenina). K tomu užíváme spoustu kyselinotvorných léků a umělá sladidla, která jsou značně kyselinotvorná.

Latentní kyselý stav látkové přeměny, který zvyšuje vylučování vápníku a aktivitu buněk rozkládajících kostí, ohrožuje hlavně ženy v přechodu a po přechodu. Vysoká spotřeba živočišné bílkoviny u žen po menopauze vyvolává rychlejší ztrátu hustoty kostí. Naopak rostlinné potraviny zvyšují přísun zásaditých látek. Studie dokládají, že vegetariánská strava výrazně posiluje tvoření zásad a zvyšuje hustotu kostí.

Kyselé citróny kyselinu netvoří

Nenechte se zmást, samotná chuť potravin nevypovídá nic o tom, jestli přispívají k tvorbě kyselin nebo zásad. Ovoce a zelenina tvoří zásady, na bílkoviny bohaté potraviny jako maso ryby, mléčné výrobky, vejce, ale také obilí a luštěniny zase tvoří kyseliny. Například mléko je zásadité, ale jeho bílkovina a tuk se v těle stanou silnými oxidanty, mléko je tedy kyselinotvorné. Naopak citrusové plody chutnají kysele, ale působí zásadotvorně. Vyzkoušejte citrónovou vodu.

Kyselinotvorné jsou například tyto potraviny:

  • maso
  • ryby
  • mléko a mléčné výrobky
  • vejce
  • obilí a luštěniny
  • cukr a umělá sladidla
  • alkohol
  • káva
  • léky
Zásadotvorné jsou zejména:
  • ovoce
  • zelenina
  • klíčené obilí a semena

K tomu, aby ve vašem organismu zůstala zachována acidobazická rovnováha, můžete přispět nejen svým jídlem ale také i bylinami. Latentní překyselení organismu odlehčí cílená strava. Chcete-li se vyhnout acidóze, dbejte především na to, aby váš jídelníček obsahoval dostatek syrové enzymatické stravy.

Abyste v ovoci a zelenině uchovali vitamíny, minerální látky a bioaktivní rostlinné látky, používejte minimální dobu přípravy a šetrné metody úpravy jídla, které uchovají zásadotvornou účinnost zeleniny a ovoce.

Vitamíny a minerální látky pomůže zachovat i toto:

  • Zeleninu jen krátce omyjte a teprve potom nakrájejte
  • Kořenovou zeleninu omyjte kartáčem a neloupejte
  • Čerstvě vymačkané šťávy a saláty snězte hned

Jak poznáte, že jste moc „kyselí“?

Hodnotu pH krve musí změřit lékař. Hodnotu pH moči se můžete změřit sami, měřicí proužky koupíte v každé lékárně. Ale hodnota pH moči běžně kolísá v průběhu dne. Kyselá moč ukazuje jen to, že se vylučuje hodně H+ kationtů, aby se v těle udržela rovnováha. To není znamení překyselení. Můžete se nechat změřit i na biorezonančních přístrojích.

Ideální hodnoty pH moči v průběhu dne

před snídaní

5,5 – 7,0

po snídani

7,5

před obědem

7,0 – 7,5

po obědě

7,5 – 8,5

před večeří

7,0 – 8,0

po večeři

6,8 – 7,0

těsně před spaním

pod 6,0

Plíce a ledviny

Představují základní orgány acidobazické regulace.

Plíce slouží k výměně respiračních plynů, zejména kyslíku (O2) a oxidu uhličitého (CO2). O tom, že oxid uhličitý je kyselinotvorný oxid, který rozpuštěn ve vodě tvoří kyselinu uhličitou jsme se už výše zmínili. Nabízí se tedy možnost, že pomocí dýchání člověk reguluje svou acidobazickou rovnováhu. A je tomu skutečně tak, při dýchání se člověk zbavuje kyselého oxidu uhličitého. Toto má však svá omezení: vydýchat lze jen těkavé látky. Netěkavé látky musí být vylučovány ledvinami. Plíce tedy řídí respirační složku acidobazické rovnováhy zatímco ledviny se starají o složku metabolickou.

Máme opět dva protipóly. Když dojde ke sníženému dýchání tzv. hypoventilaci, hovoříme o respirační acidóze: v těle se hromadí oxid uhličitý. V případě, že dojde k zvýšenému dýchání tzn. hyperventilaci, hovoříme o respirační alkalóze: v těle je nedostatek oxidu uhličitého, protože se nadměrně vydýchal. Obdobně při hromadění netěkavých kyselin v organismu hovoříme o metabolické acidóze. Na tu reagují ledviny a vylučují více kyselých látek. Při zvýšených ztrátách, např. při vytrvalém zvracení, může dojít k metabolické alkalóze. Na tu reagují ledviny a vylučují více zásaditých látek.

co2

pozn.: schéma bikarbonátového pufru. Těkavý oxid uhličitý je vydechován/šetřen plícemi, netěkavý bikarbonát je vylučován/šetřen ledvinami.

Dýchání je řízeno z dýchacích center v mozkovém kmeni, které reagují na hladiny kyslíku i oxidu uhličitého. Dýchání lze také ale kontrolovat vůlí. Krásným příkladem je panická ataka. Ataka začíná vystupňovaným strachem (píchlo mě na hrudi → mám infarkt → zemřu). V reakci na strach začne člověk hyperventilovat: začne výrazně vydýchávat oxid uhličitý a přivodí si respirační alkalózu. Velmi nepříjemné příznaky alkalózy člověka dále utvrdí v závažnosti jeho stavu (už je to tady, umírám) a rozjíždí se bludný kruh. Není proto ani překvapením, že jednou z terapií panické ataky jsou dechová cvičení, případně dýchání do papírového pytlíku (4).

Důležitý je také fakt, že respirační složka může kompenzovat poruchu metabolickou a naopak. Typickým příkladem je diabetická ketoacidóza. Kvůli nedostatku inzulinu dojde k přesmyku metabolismu, aktivaci dráhy nazývající se ketogeneze a tvorbě ketolátek – ketokyselin. Tyto malé trojuhlíkaté kyseliny podobné acetonu potom mohou sloužit jako alternativní „potrava“ pro buňky (mimochodem, zde je i vysvětlení pro aceton z dechu u diabetika v kómatu). Ketolátky se však v těle hromadí a vzhledem k tomu, že jsou to kyseliny, způsobí metabolickou acidózu. Tělo se snaží kompenzovat a zvýší dechové úsilí: člověk začne hyperventilovat a vydechovat oxid uhličitý. Akutně tedy řeší metabolickou acidózu respirační alkalózou. Tomuto hlubokému rychlému dýchání se říká Kussmaulovo dýchání.

Játra

Játra jsou někdy přirovnávány k továrně našeho těla. Játra skutečně vstupují do mnoha metabolických pochodů a produkují mnoho důležitých látek. A mnohé z nich mají funkci v regulaci acidobazické rovnováhy. Typicky při selhání jater vidíme obraz metabolické alkalózy.

Produkty k odkyselení organismu najdete zde

Zdroj: www.poznejsvounemoc.cz (upraveno), www.vitalia.cz (upraveno)

Newsletter

Jak získat novinky na email?